Neviditelný Pes

pondělí 31. října 2011

Průzkumná ražba aneb co bude s našimi Beskydami?

Mám rád naše Beskydy a jejich proměna v území těžkého průmyslu je pro mne jednoduše nepředstavitelná.

Zdevastovaná příroda, propady půdy, odliv zahraničních i místních investorů a nezaměstnaní místní lidé a naopak "dovoz" cizích pracovníků, zvyšujících kriminalitu v obci ...

Může Český stát tiše a klidně podporovat proměnu národního přírodního bohatsví v měsíční krajinu?

Opravdu je morálka tak nízko, že stačí poslat "pár drobných" několika politickým stranám, navíc veřejně, abych mohl téměř vše?

Je opravdu nutné vytěžit a prodat jedny z poslednich zásob "černého zlata", navíc mnohem nebezpečnější a nákladnější cestou, než by bylo možné v budoucnosti - pokud to ještě bude potřeba(a já věřím že ne!)?

A nebyl by to v současné době ekonomický nesmysl pro samotného vlastníka - tedy akcionáře OKD?

Zelený populismus situaci dosti zkomplikoval úspěšným tlakem na kvapné upuštění od jaderné energetiky, aniž by byla připravena plnohodnotná náhrada, mimo (pravděpodobně momentálně zelenějších) uhelných elektráren.

V době, kdy rostoucí Asie buduje jednu jadernou elekrárnu za druhou, propadající se Evropa "úspěšně" opouští energetickou soběstačnost... Ale přesto doufám, že existuje skutečná naděje že Beskydy zůstanou neporušeny.

Poslal jsem proto prostřednicvím internetu několik otázek přímo společnosti OKD:


Otázka: Jak vysvětlíte tento interpretační rozpor:


Pan generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck k tomu v médiích uvádí(cituji):
"hlavní důvod, proč se vracíme k dolu Frenštát, je tento: máme tam čtyřicet zaměstnanců a každý rok nás udržování zakonzervovaného dolu stojí 60 milionů korun. Nabízí se otázka, co s tím dále. Má smysl důl udržovat dalších dvacet let, nebo je smysluplnější jej uzavřít a pozemky rekultivovat? Takové rozhodnutí je však možné učinit až ve chvíli, kdy budeme mít podrobné údaje o ložisku. "


Oproti tomu pan Mgr Jiří Novotný, předseda Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu a starosta Trojanovic tvrdí(cituji):
"Tvrzení pana generálního ředitele, že ložisko není prozkoumané, je zcela nesmyslné. Dovoluji si citovat ze surovinové politiky: „Ostatní významné dosud nevyužívané domácí zdroje jsou z hlediska těžby charakteristické nepříznivými geologicko-technickými podmínkami jako hloubkou uložení, průtržemi plynů a podobně. Prozkoumané zásoby černého uhlí leží v okolí Frenštátu pod Radhoštěm s hloubkou uložení slojí cca 1 km.“ Ve stávající surovinové politice se tedy píše o prozkoumaných zásobách. Dále je zde horní zákon, podle jehož znění je ložisko černého uhlí v dobývacím prostoru odepsané převedené z bilančních do nebilančních zásob. Bilanční zásoby musely být vypočteny v rámci klasifikace ložiska. Tudíž všechny ukazatele jsou již známy, jinak by nemohlo dojít ke klasifikaci ložiska, výpočtu bilančních zásob a převedení zásob z bilančních do nebilančních. Jelikož tedy známe všechny ukazatele množstevní, jakostní, geologické, báňskotechnické a ekologické není důvod pro další průzkum ložiska."


Dále pak: "Je zcela evidentní, že tímto průzkumem se zkomplikuje a zdraží konzervace a ochrana ložiska. Vznikne tedy tlak na vytěžení tohoto ložiska a navrácení investic do průzkumu a údržby ložiska."(Mgr Jiří Novotný)

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): Průzkum ložiska Trojanovice probíhal před několika desítkami let, a to navíc pouze prostřednictvím vrtů z povrchu a dvou jam, vyhloubených na závodě Frenštát – západ.

Hustota vrtné sítě byla 1 vrt / 1,8 km2, což je naprosto nedostatečné pro podrobné zjištění stavby ložiska.

Charakter průzkumu v té době podléhal obecným zvyklostem, kdy těžbu všech nerostných surovin dotoval stát a na nepřesnost geologického průzkumu se příliš nehledělo – chyby stejně zaplatil stát.

Údaje, které tento průzkum přinesl, rozhodně nemohou být podkladem pro odpovědné rozhodování v dnešní době.


Význam a kvalitu původního průzkumu snižují dva základní momenty: Za prvé to, že byl proveden z povrchu, a zároveň technologie, které byly tehdy k podobným účelům k dispozici.

Pro laickou veřejnost je možné to přiblížit na atraktivnějším oboru – automobilovém průmyslu. Vzpomeňme si, jakými automobily jsme jezdili před 30 lety, jak vypadaly, co uměly a jaké měly vybavení ve srovnání s těmi, které používáme dnes.

Podobný technologický skok má za sebou také těžební průmysl včetně oborů, které se zabývají průzkumem ložisek.

Otázka: Jaké KONKRÉTNÍ a ZDŮVODNITELNÉ NOVÉ a pro vás důležité údaje tedy můžete ještě průzkumnou ražbou zjistit?

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): Pro další jednání s ústředními orgány státní správy o budoucnosti ložiska potřebujeme mít nutně údaje z podrobného geologického průzkumu přímo v dole.

Jedině tak je možno odpovědně ověřit skutečnou geologicko-tektonickou stavbu ložiska, kvalitu uhlí v ploše, plynodajnost a další údaje, které dosud nemáme a které teprve prokážou, zdali je toto ložisko v budoucnu využitelné či nikoliv a zdali s ním může do budoucna stát počítat při tvorbě strategických dlouhodobých materiálů, jako jsou Státní energetická koncepce ČR a Surovinová politika ČR.

Jiným způsobem potřebné údaje o ložisku a jeho využitelnosti zjistit nelze.

Otázka: Pokud tuto informaci můžete podat, jaké náklady(přibližně) by sebou neslo otevření dolu Frenštát?

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): Společnost OKD chce o všech variantách budoucnosti Dolu Frenštát jednat se svými partnery (obyvatelé regionu, zástupci měst a obcí, stát, akcionáři a další) až po dokončení průzkumu, do té doby by debata nemohla být seriozní. Proto zatím nemáme vyčíslené ani náklady na případné zprovoznění dolu.


Jako srovnání ovšem může posloužit projekt naší mateřské společnosti NWR, která připravuje otevření Dolu Debiensko v Polsku. Kapitálové náklady na otevření dolu se mají pohybovat kolem deseti miliard korun.

Otázka: Jaké by byly náklady na vytěžení jednotky černého uhlí ve srovnání s těžbou v jiných dolech a dovozem?

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): Viz odpověď na bod 3 – v tuto chvíli o těžbě rozhodně neuvažujeme a nemáme tedy připravené žádné podrobné a aktuální kalkulace.

Otázka: Jaká je "naděje", že na základě průzkumné ražby důl uzavřete a krajinu rekultivujete?

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): O budoucnosti dolu chceme hovořit, jak jsem již zmínil, až po důkladném průzkumu ložiska.

Jedno je ale jisté – rekultivaci území bereme jako jednu ze svých základní odpovědností, ať už se důl uzavře v jakékoliv fázi.

Tady bych rád odkázal na konkrétní příklady na Karvinsku, kde se území ovlivněná dřívější těžbou uhlí proměňují díky našim investicím do rekultivací v lokality, kterými se teď region chlubí v celé republice i v zahraničí.

Otázka: Pokud je toto ložisko jedno z posledních, nebylo by lépe nechat jej v zemi jakožto hodnotu, která bude postupem desetiletí neustále růst?

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): Tuto variantu rozhodně nevylučujeme.

Hlavním cílem průzkumu je získat kvalitní informace o ložisku, abychom mohli odpovědně diskutovat o tom, která varianta je pro region, stát i naši společnost nejvýhodnější.

Nyní platí OKD každoročně desítky milionů za konzervační režim, stát nemá kompletní údaje pro zpracování surovinové koncepce a lidé v regionu žijí v nejistotě.

Průzkum by většinu těchto problémů vyřešil.

Otázka: Pan generální ředitel mluví o zkušenostech z dolů v Západní Virginii(stejné podmínky). Jsou někde k dispozici bližší informace (např. vědecké studie)?

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): Aktuálně tyto informace v písemné formě nemáme, ale zahájili jsme jednání s našimi americkými kolegy a věříme, že jejich zajímavé zkušenosti z této oblasti budeme moci brzy využít.

Otázka: Četl jsem otevřený dopis, zveřejněný na stránkách "dulfrenstat.cz".

Z mého pohledu je nabídka finanční pomoci regionu načasována trochu nešťastně, pokud mám věřit její nezjištnosti.

Dobývací prostor je zde již dlouho. Proč jste přišli s takovou nabídkou právě nyní?

Odpověď (Vladislav Sobol mluvčí, OKD, a.s.): Kdo sleduje dění ve společnosti OKD, ví, že firma se v posledních letech výrazně mění.

Souvisí to se vstupem na burzu nebo s výměnou manažerů, kteří do OKD přinesli standardy běžné ve vyspělých západoevropských nebo amerických firmách. Tedy například odpovědný vztah k regionu, ve kterém podnikáme.


Všechny procesy jsme samozřejmě nemohli nastartovat najednou.

Vznikla Nadace OKD, která podporuje charitativní aktivity na celém území České republiky se zaměřením na moravskoslezský region. Více jsme se zaměřili na rekultivace a jejich přínos pro běžný život lidí.

Mimořádné investice (rekordní v historii OKD) šly do moderních těžebních technologií i do bezpečnosti práce.

A také jsme mimo jiné pracovali na transparentnosti sponzoringu. A právě v rámci nové sponzoringové strategie vznikl speciální fond zaměřený na podporu Frenštátska – sponzoring je totiž ze své podstaty zaměřen téměř výhradně na podporu společensky prospěšných aktivit v regionu, ve kterém podnikáme.

Protože máme svůj provoz také na Frenštátsku, rozhodli jsme se tuto lokalitu podpořit speciálním fondem, abychom tak vynahradili místním obcím předchozí období, kdy náš sousedský vztah rozhodně nebyl ideální.